Budoucnost je digitální

Týden pro Digitální Česko má tento rok mimo jiné za cíl upozornit na nezbytnost zvyšování digitálních dovedností. Proč je pro naší společnost právě vzdělávání v této oblasti tak důležité? A co si vůbec pod pojmem digitální dovednosti představit? 

Digitální dovednosti mohou lidem významně ulehčit život, pomoci jim sehnat lepší práci, ušetřit čas i peníze. A ne každý si je toho stále ještě vědom. Například mnoho lidí považuje online komunikaci se státem stále ještě za bariéru. Přitom je to přesně naopak - člověk celou řadu nejrůznějších administrativních kroků může vyřídit za pár minut online a ještě zadarmo. A právě proto pořád a neúnavně pracujeme na digitalizaci státu a ze stejného důvodu chceme motivovat občany, aby se v oblasti digitálních dovedností vzdělávali. 

Chceme, aby každý pochopil, že digitální dovednosti jsou a hlavně budou nezbytností naší doby a cesta k jejich získání není vůbec složitá! 

A co si pod tím vzděláváním konkrétně představit, jak konkrétně bude Týden pro Digitální Česko probíhat a motivovat ke vzdělávání?

Během týdne proběhne celá řada kurzů, přednášek, webinářů nebo setkání věnujících se různým tématům od AI, kyberbezpečnosti po základní digitální gramotnost. Některé akce budou pro širokou veřejnost a může se jich tedy zúčastnit každý, jiné budou uzavřené pouze pro odbornou veřejnost. Spolupracujeme s partnery, kteří se zaměřují na vzdělávání různých skupin obyvatelstva od dětí, studentů či pedagogů přes dospělou populaci až po seniory. Na webu je již možné najít konkrétní program celého týdne a rovněž se i na vybranou akci v případě zájmu registrovat. 
A proč to všechno děláme? V Česku má aktuálně základní digitální dovednosti 61 % dospělé populace. Do roku 2030 jsme se zavázali dosáhnout hodnoty 80 %. Zároveň bude v té době na trhu práce přes 90 % pozic vyžadovat alespoň základní digitální dovednosti a očekává se, že u nás vznikne přes 500 tisíc nových pracovních pozic. Abychom  dokázali této výzvě úspěšně čelit, musíme navyšovat digitální gramotnost našich obyvatel, zapojit ekonomicky neaktivní obyvatelstvo jako jsou senioři či dostat do IT více žen.

V České republice téměř každý vlastní chytrý telefon, nakupuje na internetu nebo používá internetové bankovnictví. Nejsou tedy digitální dovednosti Čechů dostatečné?

Nejsou, hovořil jsem o těch číslech výše. Máme se jednoznačně v čem zlepšovat a na digitálním vzdělávání lidí prostě musíme pracovat i nadále. Chci ale říci, že vše musí jít ruku v ruce s bezpečným chováním na internetu, i proto se zaměřujeme i na vzdělávání v oblasti kyberbezpečnosti. Protože právě ti lidé, kteří umí používat e-mail a internetové bankovnictví, ale jinak nejsou digitálně příliš zdatní, jsou jedni z nejzranitelnějších například pro phishing, tedy pro internetové podvody. I proto bude v rámci Týdne pro Digitální Česko možné zúčastnit se například přednášky o útocích v kyberprostoru či kvízu o kyberbezpečnosti.

Mnoho lidí ale chce naopak zůstat offline, technologie vnímá jako nutné zlo. Co byste těmto lidem vzkázal?

Do používání technologií nelze nikoho nutit a pro tyto občany tady vždy musí zůstat možnost využít komunikaci se státem offline. U řady lidí jde ale spíše o strach ze zdánlivé složitosti online prostředí a nástrah různých online formulářů. Právě těmto lidem bychom nejen v rámci Týdne pro Digitální Česko chtěli ukázat, jak konkrétně jim naopak může využívání online komunikace ulehčit život. Ať už jde tedy třeba o podání daní, vyřízení žádosti o řidičák online nebo třeba nákup, při kterém nemusíte tahat těžké tašky.

Naším cílem je jednoduše motivovat lidi, aby sami chtěli používat digitální služby a připravit jim k tomu co nejpřívětivější prostředí. 

Doba dnes není jednoduchá, lidé řeší zdražování, vysoké ceny energií, mají obavy z dopadů válečného stavu na Ukrajině, i třeba z rychle postupující klimatické krize. Jak chcete přesvědčit lidi v těžké životní situaci, že se mají přihlásit na nějaký kurz a vzdělávat se v oblasti digitalizace?

Nebudu tvrdit, že doba, ve které žijeme, je jednoduchá. Pro lidi v těžké životní situaci nabízí nejen stát pomoc a je třeba neustále připomínat, že je na koho se obrátit. Myslím si ale, že právě cesta zvyšování digitálních dovedností může pro mnoho lidí znamenat možnost najít si nové zaměstnání a nové příležitosti ke zlepšení životní situace. Vzdělání je investice a my bychom byli velmi rádi s touto investicí maximálně nápomocni. 

Navíc, nevhodný čas na vzdělávání prakticky neexistuje. Příkladem za všechny je pandemie viru SARS-CoV-2, kterou máme ještě všichni v živé paměti. Během celosvětových lockdownů vyrazila digitalizace prudce vpřed a právě díky ní mohlo mnoho lidí nadále pracovat či studovat.  

Jak se do podpory digitálního vzdělávání zapojuje stát? 

Pracuje se na tom, cílem je další rozšíření vzdělávací nabídky ve školách právě v oblasti rozvoje digitálních dovedností. Konkrétně v rámci koncepce Digitální Česko je prioritou rozvoj digitálních dovedností v celoživotní perspektivě, reakce na proměnu pracovního trhu, prevence digitálního vyloučení či koordinace klíčových aktérů zapojených do digitálního vzdělávání. Ono totiž nejde jen o stát neboli státní správu. V digitalizaci je naprosto stěžejní spolupráce se soukromým, ale i neziskovým sektorem.  

Jak se mohou tedy firmy zapojit do vzdělávání svých zaměstnanců v oblasti digitálních technologií? 

Máme Národní plán obnovy, ten mohou firmy využít právě pro vzdělávání zaměřené na rozvoj digitálních kompetencí, a to buď prostřednictvím Úřadu práce ČR, nebo i v rámci výzvy pro profesní sdružení, jichž jsou firmy členy. Možností je pak také individuální vzdělávání zaměstnanců prostřednictvím e-shopu MPSV. 

Které dovednosti  by měly být součástí moderního vzdělání, aby byli studenti dobře připraveni na digitální budoucnost? 

Důležité je mít alespoň základní vhled do toho, jak dostupné digitální technologie fungují. Jaké přinášejí příležitosti, ale také rizika! Jde tedy o zdravé a bezpečné využívání technologií. Co se týče výuky, digitální dovednosti je nutné zavádět do studia průřezově napříč jednotlivými předměty a vzdělávacími oblastmi. Tedy tak, aby studenti přicházeli do kontaktu s digitalizačními nástroji průběžně a přirozeně i v rámci studia ostatních témat a předmětů.  

Na jednu stranu voláme po větších digitálních dovednostech, na druhou stranu se snažíme děti od digitálních technologií odlákat. Kde je ta hranice? Jak toto hodnotíte vy sám jako rodič?

Neřekl bych, že se snažíme děti od digitálních technologií odlákat, vždycky je to o míře. Schopnost práce s digitálními technologiemi je velmi důležitá i u dětí. A stejně jako u dospělých je také klíčové je vzdělávat v bezpečnosti. Přestože na internetu číhají mnohá nebezpečí, zákazy nejsou řešením, kvalitní vzdělávání je vždycky lepší cestou.

No a je tu i otázka volného času. I tam je vždy třeba najít vhodný kompromis. Každý z nás chce někdy prostě jen vypnout u sledování zábavných videí nebo si zahrát počítačovou hru. K dětem je ale potřeba stejně jako k dospělým přistupovat individuálně. Jednotný návod na to, kolik času u technologií trávit, prostě neexistuje. To musí posoudit každý rodič a nastavit pro své dítě bezpečné hranice.

A co Ivan Bartoš a jeho digitální dovednosti? Zkoušel jste si udělat některý z veřejně dostupných testů digitálních dovedností, například IT Fitness Test?

Zkoušel a každému to doporučuji. Testů je k dispozici mnoho a některé jsou navíc zábavné. Ať už zkusíte jakýkoliv, pomůže vám to získat představu o tom, co byste jako digitálně gramotný člověk měli umět a znát. Někdo může být i překvapený, že zdaleka nejde jen třeba o ovládání mobilního telefonu.

Využíváte ve svém osobním životě či v práci populární AI nástroje typu Chat GPT? Máte z umělé inteligence obavy?

Má práce probíhá primárně tzv. face to face, tedy v kontaktu s lidmi, a tak využívám AI spíše mimo práci. Mé týmy nicméně používají AI tam, kde je to potřeba. Příkladem může být třeba potřeba vytáhnout informace z velkého množství dat. AI se bát nemusíme, nesmíme ale přestat být kritičtí. Obavy mám spíše ze zneužití – ať už mluvíme o kontrole nebo sledování lidí skrze biometrická data, vytváření deepfakes videí a dezinformací nebo o tom, jak společnosti, které chatboty, tedy počítačové programy určené k automatizované komunikaci s lidmi, vytváří, nakládají s našimi osobními daty. Určitě ale nechceme jít hned formou zákazu, přikláníme se k tomu najít napříč EU opatrnější řešení.

Dovolte poslední otázku. Posuňme se v čase do budoucnosti, do roku 2030. Jak myslíte, že se do tohoto roku promění váš život a vaše práce?

Když zůstaneme u té digitalizace, do roku 2030 bychom měli být o hodně dál. Doufejme, že tou dobou bude už digitalizovaná většina státní správy a budeme ve fázi, kdy stát už po občanech nežádá zbytečné údaje, které už má. Cestovat budeme s digitálními doklady a lidé budou se státem komunikovat efektivně a rychle online. A jak na tom bude můj život a práce? Určitě bych chtěl mít více času na rodinu. A pokud jde o práci – že bych se zkusil zeptat AI? 🙂