Evropský rok dovedností

Evropská unie proto 9. května 2023 vyhlásila Evropský rok dovedností (European Year of Skills), který je úzce spojen s řadou osvětových kampaní, které mají podpořit zaměstnanost různých skupin obyvatelstva (například mladých lidí). Cílem je motivovat k vzájemnému předávání zkušeností a současně aktivovat nové potenciální pracovníky pro moderní, udržitelný trh práce. Druhou stranou téže mince je pak odstraňování legislativních překážek v případě mobilit kvalifikovaných odborníků ze třetích zemí, pro které chce být Evropa atraktivním trhem. 

Cíle Digitálního kompasu do roku 2030 mají zajistit, že si základní digitální dovednosti do uvedeného roku osvojí nejméně 80 % dospělých v EU. První Zpráva o digitální dekádě obsahující hodnocení dosaženého pokroku EU směrem k úspěšné digitální transformaci (září 2023) nadále zdůrazňuje potřebu urychlit a prohloubit naše společné úsilí. Z aktuálních trendů vyplývá, že pokud nenastane zásadní změna v přístupu k digitálním dovednostem, dosáhne Evropa v roce 2030 pouze na hranici 59 % občanů se základními digitálními dovednostmi.  
A to i přesto, že řídit svůj život s pomocí digitálních prostředků nepochybně odborné znalosti vyžaduje. V každém případě je však třeba připomenout, že tranzice probíhá, a ve srovnání s výchozími body dosahuje úctyhodných výsledků.

Podíváme-li se na Česko, 60 % populace má alespoň základní digitální dovednosti, takové číslo je v evropském nadprůměru (54 %). Na druhé straně, IT specialisté tvoří pouze 4,5 % celkové pracovní síly (navíc ženy jsou výrazně méně zastoupené – tvoří pouhých 11 %), což je hluboko pod evropským průměrem.[1] V ČR se navíc dle šetření společnosti Deloitte trh práce mění tak rychle, že již dnes zaměstnanci vykonávají 81 % práce mimo náplň na své  pracovní pozici.[2] Dnes ještě studující budou pravděpodobně pracovat na pozicích a v oborech, jež v současnosti neexistují, a rekvalifikace se nevyhne podstatné části současných zaměstnanců. Více než tři čtvrtiny podniků v Unii navíc v minulém roce uváděly, že se jim nacházet pracovníky s potřebnými dovednostmi nedaří.

Transformace je tak výzvou, jež se by se však optimálně měla přeměnit v zásadní příležitost. 

Na výsluní evropských priorit se tak právem dostávají dovednosti související s pracovním trhem, nesporné benefity však přináší také v běžném životě. Cílem je zrod kvalifikované pracovní síly s potenciálem uplatnění na nově vytvořených pozicích dynamicky se měnícího trhu. Evropský rok dovedností má též vzbudit zájem o celoživotní vzdělávání, participaci a inovace. Fokus na dovednosti má zajistit rozvoj a lepší pozice zkušeným a rekvalifikaci potřebným. Jak to EU zajišťuje?

V obecné rovině je stěžejní spolupráce. Mezi institucemi, podniky a dalšími subjekty na poli vzdělávání a sociální politiky, partnery z řad obchodních či průmyslových komor a pochopitelně také státní správou na úrovni národní i lokální. 

EU pomáhá i prostřednictvím řízených investic do odborné přípravy zaměstnanců, jejich kvalifikace i rekvalifikace. Děje se tak s důrazem na účinnost a inkluzi. Jinak řečeno, Unie dbá, aby podporované dovednosti „budoucnosti“ skutečně odpovídaly potřebám trhu. Přizpůsobují se. Hovoříme-li však o přizpůsobení, neděje se tak pouze směrem k trhu, nýbrž také ve vztahu ke specificitě zaměstnanců. Evropský rok dovedností tak bere v potaz očekávání i stávající znalosti samotných pracovníků.

Na podporu těchto investic EU vyčlenila značné prostředky. Příkladem uveďme Evropský sociální fond plus (ESF+), jako generální fond pro investice do lidských zdrojů. Investice do přeměn pracovních trhů, rozvoje dovedností či jejich prohlubování představují nezanedbatelnou součást prostředků čerpaných v rámci Nástroje pro oživení a odolnost. Nepřekvapivá je pak role programů pro jednotlivé prioritní skupiny, kde je rozvoj dovedností nepostradatelný. Jedná se o programy jako Horizont Evropa (výzkumníci) či  Erasmus+ (vzdělávání). 

Svou roli v procesu této „dovednostní revoluce“ sehraje především Evropská agenda dovedností, pro udržitelnou konkurenceschopnost, sociální spravedlnost a odolnost. Agenda plní své ambiciózní kvantitativní cíle, jimiž jsou právě zlepšování stávajících dovedností a vzdělávání v dovednostech nových. Součástí agendy je i Pakt pro dovednosti, k němuž se připojily vyšší stovky organizací ze soukromé i veřejné sféry. 

Byla navázána rozsáhlá strategická partnerství, vytvořeny odvětvové sítě i přijaty závazky pomoci milionům pracovníků napříč EU. 

Konkrétní iniciativy EU na podporu dovedností v rámci ERD jsou různorodé. Začít však lze u univerzit, kde rozvíjí sofistikované dovednosti s potenciálem obstát i v budoucnu. V logické návaznosti pak následuje Nový evropský program inovací, obsahující soubor opatření usnadňující ten správný rozvoj talentu. S členskými státy je veden specializovaný strukturovaný dialog ohledem začleňování digitálních dovedností do vzdělávání, zatímco pro občany jsou k dispozici mnohé platformy a databáze. Ideálním zástupcem těchto projektů je Evropská platforma pro digitální dovednosti a pracovní místa, která podporuje odbornou přípravu, přičemž nabízí široký spektrum informací a zdrojů. 

[1] https://www.dzs.cz/clanek/jak-postupuje-digitalizace-v-evrope-v-cesku-v-cem-zaostavame-za-prumerem-eu-v-cem-se-nam

[2] https://www.npi.cz/aktuality/21159-rok-2023-se-stal-evropskym-rokem-dovednosti