Digitální vyloučení a lidé bez domova a v nouzi

V letošním roce poprvé provedl Česko.Digital v ČR výzkum, který mapoval digitální vyloučení. V zemi žije zhruba 1 milion lidí v digitálním vyloučení a minimálně 700 000 lidí čelí digitálnímu ohrožení (Výzkum Česko.Digital, 2023). Projekt upozorňuje, že mezi skupiny postižené digitálním vyloučením patří zejména lidé, kteří jsou ve výzkumu označováni jako „socioekonomické minority." Tato kategorie zahrnuje především dospělé jedince, kteří trpí sociálním vyloučením spojeným s problémy jako je chudoba, nezaměstnanost, bydlení a diskriminace.

Podle posledních údajů žije v ČR 270 000 lidí bez domova a v bytové nouzi (MPSV, 2022), lidí přespávajících přímo na ulici, v noclehárnách či na azylových domech je přibližně 18 000. Do výzkumu jsou započítáváni pouze lidé českého občanství. Přibližně 1 270 000 lidí je v ČR ohrožených ztrátou bydlení, v energetické chudobě či s nadměrnými náklady na bydlení (MMR, 2023). 

Výzkumy ukazují, že digitální a sociální vyloučení jsou spolu silně propojeny. Digitální propast u lidí bez domova a v nouzi dále prohlubuje bariéry mezi nimi a jejich okolím. Stejně tak je potřeba na tyto zranitelné skupiny myslet v procesu plánované digitalizace veřejné sféry, aby se zajistilo, že transformace proběhne opravdu pro všechny. Jak upozorňuje Česko.Digital: „Uvědomili jsme si, že když řešíme digitalizaci veřejných institucí, nemůžeme vynechat lidi, kteří její služby využívají. Pokud pomoc od státu přichází přes digitální kanály, měli by je přece lidé umět ovládat,“ říká koordinátorka projektu Digitální inkluze Lujza Kotryová. Začlenění se do digitálního světa naopak lidem bez domova umožní větší samostnatnost, pomůže získat a udržet si zaměstnání, podpoří snahy o získání bydlení a usnadní kontakt s okolím, úřady, sociálními službami a jejich blízkými. 
 

V rámci digitálního vyloučení čelí cílová skupina lidí bez domova značnému množství překážek:

S nejzákladnějšími službami digitální inkluze, jako je telefonní hovor, zaslání e-mailu, vytvoření životopisu, atp. často lidem bez domova pomáhají sociální služby, nevládní organizace, případně úřady, nicméně v již tak vytížených službách se často nedostává kapacit. Pracovnictvo může pomoci digitální propast překlenout, řešení je však vždy jen krátkodobé a „klienti a klientky“ se tak do středisek vrací za každým potřebným úkonem. Na získání mobilního telefonu ani dalších zařízení v ČR oproti zpravidla nepřispívají nevládní organizace ani úřady, lidé bez domova je nezískají ani v rámci MOP (mimořádné okamžité pomoci). Jediným řešením je získat telefon darem nebo si na zařízení vydělat. 

Digitální propast představuje pro lidi bez domova bariéru, kvůli které si nemohou v případě potřeby zavolat pomoc či zůstat v kontaktu s lidmi, kteří tvoří jejich záchytnou síť pomoci – tím tuto pomoc ztrácí a zůstávají sami*y. 

Vzhledem k tomu, že někteří lidé bez domova nevyužívají služeb sociálních středisek, například lidé ve zjevném bezdomovectví, žijící na periferiích ve stanech či lesech ve vlastních příbytcích, jejich takřka jediným kontaktem se společností jsou terénní pracovnice a pracovníci, kteří a které sem docházejí. Lidé bez domova tak potřebují být v kontaktu alespoň s nimi. Ti*ty někdy poskytují power banky na dobití k výměně. Mnoho lidí bez domova nevlastní ani samotný telefon, stále mnoho lidí bez domova vlastní tlačítkové telefony, které dobíjejí trafikovým kreditem vždy, když mají finanční prostředky. Tyto telefony samozřejmě neumožňují připojit se na internet – najít si tak práci nebo zaslat či změnit životopis, se tak stává náročným úkolem, se kterým znovu potřebují podporu zvenku. Přitom mít možnost telefonovat a pohybovat se v online světě je dnes v podstatě nezbytností pro nás všechny. Podobně jako je nezbytné aktivně bojovat proti diskriminaci v různých oblastech, měli*y bychom se systematicky věnovat i problematice diskriminace v digitálních službách, a to nejen prostřednictvím edukace uživatelů*uživatelek, ale i komplexním přístupem.

Zkušenosti Místní místním

Místní místním je nevládní organizace, podporující od roku 2017 lidi bez domova a v nouzi v Praze. Dlouhodobě pozorujeme poptávku po telefonech mezi 21 spolupracujícími NNO podporující lidi bez domova a v Praze v posledních 3 letech, kdy sbírky pořádáme, a to v rostoucí tendenci. S prosbou o telefony nás oslovuje také mnoho jednotlivců – lidí bez domova a v nouzi. Přitom mnoho firem může zánovní telefony lidem v nouzi darovat v rámci odpisů a ještě tak posloužit přírodě. Místní místním v rámci již 3. sbírku telefonů pro lidi bez domova a v nouzi sesbíralo přes 400 telefonů a 100 sim karet, poptávku lidí bez domova to ale ani zdaleka nenaplní. Některé firmy jsou do budoucna ochotny nabídnout repasované notebooky, které darujeme lidem v azylových domech. Zde již není problém zajistit danému člověku potřebné zázemí, wi-fi a případně i kurzy počítačové gramotnosti ve spolupráci s dalšími NNO.

Kromě sbírek telefonů usiluje organizace Místní místním o dlouhodobou pomoc lidem v nouzi (nejen) v oblasti digitálního začleňování – Solidární síť MM poskytuje mmj. služby digitální inkluze zdarma, jimiž jsou připojení na internet, nabití telefonu, možnost využití PC s internetem nebo vytištění několika stránek. Gastro podniky, ale i pobočky knihoven, obchody nebo komunitní centra se rozhodly zdarma lidem v sociálním vyloučením tyto a další služby poskytovat. Více na mistnimistnim.cz – k říjnu 2023 spojuje Solidární síť MM 30 podniků v 9 městských částech Prahy. 28 z nich poskytuje různé typy služeb digitální inkluze zdarma lidem bez domova a komukoliv v nouzi. 

To, že i lidé bez domova si uvědomují, jak nezbytné pro ně připojení na internet a telefony jsou, vidíme na poptávce nejen po telefonech, ale i po službě nabíjení telefonů, které poskytuje Solidární síť Místní místním. Dle našich evaluací je služba nabití telefonu dlouhodobě jednou ze tří nejvyužívanějších – spolu s využitím toalety a horkých nápojů či jídla. 
Věříme, že služba, která by poskytla větší podporu s digitální gramotností a zároveň poskytla dostatek zázemí a přístup k PC s připojením na internet, případně PC kurzy, by lidem v nouzi umožnila větší samostatnost a lepší příležitosti na trhu práce, bydlení i v osobním životě.